Varhany
z naší farnosti

Feller 1864

kostel svatého Václava a Blažeje v Děčíně I

Dvoumanuálový stroj stavitelů Franze a Antona Fellerových z Libouchce na Ústecku. Mechanická zásuvková traktura. Původní umístění v Teplicích v děkanském kostele, v roce 1949 přeneseny do Děčína. Realizovala firma Melzer Kutná Hora, která v roce 1956 nainstalovala a připojila elektrické dmychadlo Ventus a Tremulant.

Varhany uchráněny válečné rekvizice. Počátkem 20.let provedena výměna cínové Gamby za zinkovou a vyměněn Principal 4´za Aeolinu 8´. V roce 1993 byl za účasti diecézního organologa MUDr. Tomáše Horáka a pracovníka Státního památkového ústavu PhDr. Víta Honyse navrácen původní cínový Principal 4´ do II. manuálu.



Těchlovice - varhany

Popis: /MUDr. Tomáš Horák/

V 17. stol. se zde nacházely "nějaké malé varhany". Roku 1709 byly nahrazeny novým positivem o pěti rejstřících, který dodal T.F.Fleck.

V roce 1726 tento varhanář nástroj opravil, další oprava je zaznamenaná v roce 1750. (archiv Biskupství litoměřického, kart. 141.; dále Státní oblastní archiv Děčín  Fleckovy varhany roku 1709 činily 80 zlatých.

zajímavost: Při instalaci Fleckova nástroje na kůr byl pozitiv opatřen zámkem.

Fleckova oprava roku 1726 stála 3 zl. 30 kr, oprava roku 1750 stála 4 zl. a 57 kr.  V květnu 1877 bratři Franz a Josef Fellerové postavit na kůr klasický, technicky spolehlivý nástroj, který ovšem výtvarně nevybočoval z tehdy běžné, poněkud fádní produkce dílny. Štafírování varhan provedl v roce 1881 Wenzel Hegebart, umělecký truhlář z Bohosudova. V roce 1895 provedl opravu nástroje J Schifner s A. Paštikou.


V A R H A N Y

Chrámu Povýšení Svatého Kříže v Děčíně I, Křížová ul. 


Varhany; dvoumanuálový nástroj opus 315 firmy Gebruder Rieger Jagendorf (Krnov), katalogové číslo seznamu  K.u.K.Hof - OrgelFabrik Gebruder Rieger   

č. +295 (Tetschen a. Elbe, DecanalKirche, Bohmen); jsou umístěny na hlavní kruchtě barokního chrámu Povýšení svatého Kříže v Děčíně I. Barokní varhanní skříň s romantickou dispozicí nástroje, vyrobená v roce 1891. 

  Nálezy ve varhanní skříni svědčí o stavbě v r. 1891, rozpor je v katalogovém čísle (opus 295) s údajem na výrobním štítku umístěném na hracím stole, který má opusové číslo 315. (podle Katalogu výrobního závodu by opus 315 měl být postaven ve Františkánském klášteře ve Wiliczka, Polsko). Na spodní desce víka hracího stolu je reliéf v kůži, který označuje ocenění typu varhan z roku 1890, v kruhu tohoto reliéfu je tisk diplomu Paris 1890. Smaltovaný typový štítek nese opusové číslo 315.

 


Servis varhaního nástroje 2017

Servis varhanního nástroje v chrámu PSK, který provedli varhanáři z Krnova Ivan Bok a Jakub Osadník. Dílo bylo započato 1.7.2017 s rozsahem prací:

1). Demontáž hlavy hracího stolu s opravou pneuspojky "rohrwerk ein".

2). Kompletní regulace traktury I, II, P.

3). Intonace registru Trompete8´.

4). Ladění P.

5). Ladění II.

6). Ladění I.

7). Záverečné zkoušky, kolaudační přejímka. Denní hodinový rozsah

8:00-22:00). Dokončení díla 4.7.2017.

J.Záhora st.



Varhany v Rumburku - sv. Vavřinec

foto©Loreta Rumburk

Původní historické informace o varhanních nástrojích v tomto Božím stánku podává MUDr. Tomáš Horák ve své publikaci Varhany a varhanáři Děčínska s Šluknovska v r. 1995.

Novodobá historie je vázána na kostel sv. Vavřince v Děčíně-Nebočadech, kdy někdy v r. 1987 se tam zřítil strop a tamní varhany byly v roce 1988 přeneseny varhanářem Jiřím Jónem do rumburského kostela téhož světce - sv. Vavřince.

Postavil je Heinrich Schiffner ze Cvikova v r. 1892 jako dvoumanuálový s pedálem, mk a dispozicí: I. Principal 8´, Gedakt 8´, Gamba 8´, Octav 4´, Mixtur 4fach. II. Aeolina 8´, Lieblich gedakt 8´, Gemshorn 4´. P. Octavbass 8´, Subbass 16´. Šlapky: Pedal Koppel, Pleno I+II, Forte, Manual Koppel.

Po instalaci v Rumburku byl osazen nový rejstřík Flétna špičatá 2´, vyrobený Janem Kubátem ml. z Kutné Hory - Kaňku.

Stavebně historický průzkum kostela sv. Vavřince v Rumburku (2011)

Autor: Táňa Nejezchlebová a kol. Národní památkový ústav v Ústí nad Labem


1688 začal klášter žít pravidelným řeholním životem

1770 zřízen dřevěný kůr nad vchodem do kostela

Mezi lety 1806 až 1826 byly v kostele sv. Vavřince umístěny starší varhany z Krásné Lípy. Jednalo se o dílo varhanáře Thobiase Flecka z České Kamenice. K přesunu do Rumburku došlo po dohodě mezi kvardiánem P. Florianem Hammerschmidtem z Rumburku a kaplanem Kindermannem z Krásné Lípy (Steinová, N.: Rumburská Loreta či-li marnost nad marnost...., 2000, s. 51).

Dne 30. dubna 1844. poznamenáno (SOA Litoměřice, ŘK Rumburk, inv. č. 4, str. 3), že "varhany opraveny a naladěny stavitelem varhan z Liboch." (s. 5)

Roku 1857 jsou v pamětní knize (SOA Litoměřice, ŘK Rumburk, inv. č. 4, str. 45) zaneseny tyto záznamy:

"Náklady prací v klášteře: (...) Vybílení vnitřku kostela 50 zl. Oprava kostelní střechy za 24 zl. 4 kr. Jedno kamenné ostění k dřevěným dveřím u kostelní předsíně 10 zl. Oprava oken v kostele 5 zl. 29 kr. Oprava varhan 63 zl."

Rozpis (SOA Litoměřice, ŘK Rumburk, inv. č. 4, str. 46) prací provedených na kostele:

1) Kostel byl uvnitř vybílen.

2) Varhany byly opraveny a jeden pedál uprostřed byl posílen víc novými většími dřevěnými píšťalami. (s. 8)

Přehled (NA, ŘK, kart. 417, inv.č. 512.) nákladů ze dne 7. dubna 1906 na nové varhany do klášterního kostela od stavitele varhan Heinricha Schiffnera z Prahy - Smíchova. Stavitel varhan podává rozpočet na nové varhany se dvěma manuály a pedálem spolu s dalšími součástmi a s dopravou v celkové ceně 5219 Korun. V listopadu téhož roku děkuje H. Schiffner za splátku za nové varhany (1500 K).(s. 15)

Na základě pověřovací listiny (NA, SPS, Rumburk) ze dne 23. 3. 1955 provedl stálý přísežný znalec v oboru staveb varhan prof. Lubomír Tomší posudek na varhany z kostela sv. Vavřince. "Na dřevěných součástkách (píšťaly, vzdušnice, hrací stůl) je patrna vlhká plíseň, celý nástroj trpí neúměrnou vlhkostí prostoru, takže v době prohlídky se varhany přímo potily". (s. 16)

V roce 1964 při sepisování inventáře jsou varhany zmiňovány jako nehrající. (s. 16)

Dne 20. února 1988 byl vypracován odborný posudek (SOkA Děčín, ONV Děčín, inv. č. 1155 - 1157) na varhany firmou Melodia, Česká Lípa. Nástroj je popsán takto: "zbytky varhan, původně z klášterního kostela v Rumburku zn. Schiffner Prag inv. pol. 59, inv. č. 160 uložené v kůlně

děkanského úřadu v Rumburku. (...) Z varhan zůstalo jen torzo, rozrušené červotočem a vlhkostí. (...) Navrhuji tedy zrušení a odpis z inventáře. (s. 17)

..................

Loretánská kaple v Rumburku

(Malé) varhany prvně zmíněny v inventáři 1719. Je možné, že byly umístěny v předsíni kaple. 1750 je opravoval saský varhanář Johann Georg Neppell. Roku 1753 zřízen hudební kůr a odstraněna knížecí oratoř.

1767 byl buď pořízen nový nástroj od Damitia ze Žitavy, nebo byl u stávajícího doplněn pedál a rozšířen manuál. Varhanář se o varhany i nadále staral. V roce 1797 byly varhany přeneseny do kostela sv. Vavřince. Zpět se vrátily někdy v letech 1806 až 1826.

Varhany v loretánské kapli udržoval v roce 1894 rumburský varhanář Kirsch a 1911 sborový dirigent Heinrich Hennoch.

(Steinová, N.: Rumburská Loreta či-li marnost nad marnost...., 2000, s. 50-51).

Další osud varhan není znám. Dnes (2018) se v loretánské kapli žádné varhany ani harmornium.

PhDr. Vít Honys z NPÚ upřesňuje:

Ty nejstarší čb. fotografie dokumentují ještě barokní skříň, je Schiffnerův nástroj z roku 1906, který byl však vestavěn do staré, vícekráte upravované barokní skříně. Nevylučoval bych, že řezbářská výzdoba, zejména křídlové řezby (dle výšky, která je menší, než vertikální lišty okrajů prospektu a zjevně určené pro prospekt na Principálu 4´ ), mohou pocházet ještě z Fleckova nástroje. Tyto varhany, jak dosvědčují posudky L. Tomšího a posléze z roku 1988 (viz výtah z textu SHP), zanikly vč. skříně a na jejich místo byly přeneseny Schiffnerovy varhany z Nebočad, které tam jsou dosud. Jde o dvoumanuálové mechanické varhany s 5 rejstříky na I.manuálu, 3 na II. manuálu a 2 v pedálu, které zachycují i zaslané barevné fotografie. Údaj o jedenáctirejstříkovém jednomanuálovém Schiffnerovi v nebočadském kostele je tedy nepřesný...(Tuto nepřesnost uvádí Katalog "Varhany a varhanáři v ČR").

Musel jsem se "prokousat" několika zdroji od MUDr. Tomáše Horáka a PhDr. Víta Honyse a setřídit to podle skutečnosti. Současný dvoumanuálový nástroj z r. 1892 je ten, který byl Jiřím Jónem přenesen z Nebočad. Do dispozice měl být přidán rejstřík Flétna špičatá 2´, ovšem nevím jakou původní pozici nahradil.

Jan Záhora st. & Klára Mágrová & Vít Honys 2018