Historie

naší farnosti

Duchovní správci:

  • Mikuláš, † 1368
  • 1368 Blažej z Rožďálovic
  • Jan z Velemína
  • 1372 Jan od sv. Vojtěcha z Ústí
  • 1522 Baltazar Pasinarius
  • 1551-1552 Martin Laurentius[11]
  • 1559-1625 luteránští pastoři:
  • Andreas SeyfertGabriel StangeFabian StarckMartin BoreckThomas CrusioUrban KillerGeorg Eger
    • 1627-1627 luteránský diakon Kristian Arnim von Arendt
    • 1635-1652 Johann Reckma (latinsky Ioann. Reckme), holandský benediktin[12]
    • 1652-1685 Joann. Edelin, jezuité z Chomutova
      • 677-1710 Michael Koch (
      Mich. Leopold. Kvek), † 1710
        prvoděkan (od roku 1702 děkanství)
      • 1710-1727 Johann Georg Hampl (německy Georg Hampel)
      • 1727-1740 Ferdinand Hegenbart (Ferd. Hegenbarth)
      • 1740-1741 Antonín Kuchelský z Restagova (též Anton. Kuchulský z Nestajova)
      • 1741-1771 Georg Friedrich svob. pán Wilczek z Gutlandu a Hulcina (Georg. Friedr. baron Wilezek von Gutland und Hulzin)[13]
      • 1771-1779 Hermann svob. pán Henniger z Ebergu (Herrmann baron Henninger von Eberg)[14]
      • 1779-1779 Václav Chlumčanský z Přestavlk a Chlumčan (Wenc. Clumčanský z Přestavlk)[15]
      • 1779-1809 Karl Pompe (Carol. Pompe), † 31.12.1808
      • 1809-1816 August Wankel, † 19.7.1816
      • 1816 dec. vacat,[p 4] cap. Jos. Kalubner
      • 1816-1845 Johann Niklas (Joan. Niklas), nar. 28.10.1786 Litoměřice, o. 9.4.1809, † 15.11.1845
      • 1845 dec. vacat,[p 4] admin. Alex. Ulm
      • 1846-1864 Josef Kalubner, nar. 15.8.1788 Ritschens, o. 22.8.1815, † 21.6.1864
      • 1864-1883 Konrad Pohl (Conr. Pohl), nar. 10.7.1804 Děčín, o. 3.9.1828, † 10.4.1883
      • 1883-1909 Anton Kropsbauer, nar. 5.6.1828 Břvany, o. 25.7.1851, † 24.10.1909
      • 1910 par. vacat,[p 4] admin interc. Anton Mildner
      • 1910-1938 Josef Usler, nar. 2.3.1866 Litoměřice, o. 16.5.1889, † 17.8.1938
      • 1938-1945 Theodor Trompeter, nar. 20.1.1887 Essen, o. 16.7.1911
      • 16.5.1946-1950 Vojtěch Bartoš SJ, (administrátor)
      • 1.7.1950-1951 Vlastimil Punčochář
      • 1.12.1951-1952 Karel Kvítek; kaplani: P. Stejskal, P. Pohl
      • 20.6.1952-1978 ThDr. Antonín (Ján Anton) Danišovič OFM (administrátor), nar. Boleráz u Trnavy, pohřeb u Všech sv., Litoměřice
        • kaplan: Prof. teologie Dr. Jan Joklík OFM († 1978)
      • 20.6.1978-1990 Benno Rössler
      • 1.2.1990-1994 Pavel Jančík
      • 1.10.1994-15.11.2003 Pavel Procházka (administrátor)
      • 15.11.2003-1.10.2005 Martin Davídek (administrátor)
      • 1.10.2005-16.8.2006 Antoni Kośmidek (farář)
      • 16.8.2006-1.7.2009 Antonín Sedlák (administrátor)
      • 1.7.2009 - dosud Tomáš Kuba (administrátor)

      Naši farníci a farnice příslušející k farnosti Děčín I

      Za působnosti prof. Joklíka a Dr. Danišoviče
      prováděl úklid a květinovou výzdobu sám pan doktor. S nástupem pátera
      Benna u sv. Václava a Blažeje tuto službu převzala paní magistra
      farmacie Marie Heřmanová , která s 18.letou přestávkou ihned po r. 1993 svou
      činnost obnovila. Tedy květinová výzdoba tohoto chrámu je dodnes její
      zásluha. Úklid sv. V+B započnou provádět rodiny v organizovaném čase,
      kdy asi nejaktivnější bude pan Šleich.
      U sv. Kříže (opět od r. 1978) se o úklid a květiny starala Elisabeth
      Šandorová. Tato žena s obrovskou láskou a pečlivostí pečovala nejen o květivonou výzdobu, ale i
      o čistotu mešních rouch, která sama prala, žehlila.
      O úklid se starala paní Skálová. S příchodem P. Jančíka tuto službu převzala paní Libuše
      Kozáková, která se stala hospodyní na faře DC1. A na úklidové a
      kostelnické práce nastupuje pan Jiří Skřivánek. S příchodem P.Procházky
      byl úklid svěřen paní Jullietě a o květinovou výzdobu se podílely další
      ženy farnice.

              S nástupem dalších kněží (pp. Davídek, Košmidek, Sedlák) přebírá službu výzdoby a úklidu paní M. Heřmanová. Po její smrti krátce na to přicházejí Kubovi, kdy dodnes se oni, zejména maminka našeho pana pátera, která se stará o výzdobu a Vlaďka Křehotová, která v současnosti obětavě pere, žehlí a krášlí mešní a oltářní roucha (antipedia). Pan J.Záhora st., jako varhaník a uklízeč kůrů.

        Tímto Všem moc děkujem za odvedenou a odváděnou práci.


        Jezuité v Děčíně

        Na počátku třicátých let 20. století se rozhodli němečtí příslušníci jezuitského řádu, že zřídí samostatný noviciát pro budoucí jezuity německé národnosti. Až dosud byli společně s Čechy v noviciátu na Velehradě na Moravě. Pro sídlo noviciátu byl vybrán Děčín.

        Počátek činnosti Zde byl 1. září 1933 zahájen noviciát pro německé členy řádu, kteří dosud sídlili na Velehradě. Rozdělení noviciátu podle národnosti trvá jen jeden rok; již 1. září 1934 jsou do Děčína umístěni i čeští novici z Velehradu. V květnu 1935 byl celý noviciát přeložen do koleje (bývala piaristická) v Benešově u Prahy, kterou jezuité získali v srpnu 1933. V Benešově byl i filozofický ústav (institutum philosophicum). 11. června 1942 zabrala benešovskou kolej německá armáda. Kolej byla zrušena a členové řádu odešli na Velehrad. V roce 1945 fungoval filozofický institut v Brně, odkud byl přeložen roku 1947 do Děčína, kde fungoval až do roku 1950, kdy byla jeho činnost násilně ukončena v rámci Akce K pořádané Státní bezpečností.

        Jan Záhora st., A.D. 2014


        Děkanský kostel Povýšení sv. Kříže v Děčíně

        Před vznikem kostela vypráví jedna děčínská pověst, že když prý jednou pán z Vartenberka cestoval se svou rodinou v kočáře přes blízké pohoří, splašili se koně a všem cestujícím hrozilo nebezpečí, že se zřítí do hluboké propasti. Náhle se však koně zastavili před křížem, který tam v lese stál. Všichni byli zachránění, pán z Vartenberka dal přenést onen kříž do Děčína, kde pro něj postavil malý kostel.

        Kostel Povýšení sv. Kříže v Děčíně I

        Současný chrám Povýšení sv. Kříže pochází ze 17. století a původně měl být reprezentativním zámeckým chrámem. Hrabě Maximilián z Thun-Hohensteinu zakoupil tři měšťanské domy, které dal zbourat a na takto vzniklém prostranství začal v roce 1665 stavět tento chrám.

        Chrámová stavba připomíná svým slohem vatikánský chrám sv. Petra. Je na ní patrný vliv salcburské chrámové architektury i jejích italských předloh. Jsou tu tři podélné lodě navzájem oddělené mohutnými pilíři a jedna příčná loď. Nad jejich překřížením se zvedá kopule (výška až k vrcholu kříže nad kopulí je 39,82 m). Nad postranními loděmi jsou empory. Jedna část empory určená pro patronátního pána chrámu je spojena se zámkem krytou chodbou. Vnější i vnitřní výzdoba chrámu se vztahuje hlavně ke sv. Kříži. Na hlavním oltáři se zvedá mohutný kříž (výška 8,77 m) z hnědého salcburského mramoru a do tohoto krucifixu je vložen kříž dřevěný, který jak vypráví kronika pochází z dřívějšího kostelíka sv. Kříže vybudovaného Jankem z Vartenberka.

             K tomuto chrámu a ke stěně lemující Dlouhou jízdu je přistavěna kaple Panny Marie Sněžné, která prý kdysi stávala na hřbitově u kostela sv. Václava a Blažeje a sem byla přenesena v roku 1749 po velkém požáru města. V roce 1752 sem byl z Říma přivezen obraz Panny Marie posvěcený papežem Benediktem XIV. a kaple tím získala na významu.

                                             


          Historie elektrifikace chrámu PSK

          Dne 26. října 2020 ve věku 56 let zemřel pan Miroslav Bezděk, který byl autorem elektrifikace chrámu Povýšení sv. Kříže v roce 2006, kdy po dobu 1/2 roku jsem byl svědkem a trochu i spolupracovníkem realizace tohoto náročného díla. Zároveň pan Bezděk byl autorem realizace přípojky pro automatický pohon zvonů v roce 2016. 

          Budiž mu země lehkou !

          Vděčně Jan Záhora st.


          Oltář Zvěstování Panně Marii

          Po levé /severní/ straně transeptu stojí boční oltář Zvěstování, dříve zvaný růžencový. Kolem oltářního obrazu je rozmístěn dnes již neúplný soubor čtrnácti oválných obrázků -
          medailonků - růžencových tajemství: Zvěstování, Navštívení, Obětování Krista, Dvanáctiletý Ježíš v chrámu, (chybí Narození Páně), Modlitba v Getsemane, Bičování, Korunování trnovou korunou, Nesení kříže s Veronikou a rouškou, Ukřižování, Zmrtvýchvstání, Nanebevstoupení Krista, Seslání
          Ducha svatého. Nanebevzetí Panny Marie a Korunovace Panny Marie.

          Ústřední obraz, znázorňující Zvěstování Panně Marii, byl dlouhá léta považován za zničený. Teprve změny ve státě po roce 1990 umožnily bližší pátrání o osudu tohoto obrazu, který byl od
          války v majetků rodu Thunů-Hohensteinů v SRN. V roce 1993 byl obraz transferován do Děčína, usazen na své původní místo a dne 27. března v 17:30 hod. byl litoměřickým biskupem Mons. ThDr. Josefem Kouklem slavnostně vysvěcen. Obrovskou zásluhu na navrácení tohoto obrazu má kníže Franz a kníže Thomas Thun-Hohenstein se svým rodem, a to i tím, že splnili vůli svého otce, která zněla: "Až bude v Čechách opět svoboda, nechť se obraz navrátí na místo svého původního
          určení". Navrácení obrazu má dlouhou historii a vymyká se rozsahu této publikace.


          V nástavci oltáře jsou dřevěné, polychromované sochy andělů a Boha Otce, ve spodní části oltáře
          jsou sochy sv. Josefa s Ježíškem a sv. Jana Nepomuckého. Celý oltář byl renovován v roce 1993 děčínským výtvarníkem p. Miroslavem Černým (*7.7.1940).

          Většina informací je od Jana Záhory st. a za to mu patří dik.



          Vitráž umístěná

          na jižní straně nad pravým bočním oltářem 


          V listopadu 2023 se do chrámu Povýšení sv. Kříže navrátila vitráž, umístěná
          na jižní straně nad pravým bočním oltářem. Je na ní vyobrazeno
          zmtvýchvstání Ježíše Krista v jeskyni s anděly a spícími vojáky. Ve
          spodní části je nápis "Gott erhaste unser Kaiser" (ve volném překladu
          Bůh vyzdvihl našeho císaře) s letopočtem 1848-1898.
          Restaurování provedla odborná firma Vitrage s.r.o. Praha za sjednanou
          částku 397.506,- Kč, z toho dotace Ministerstva kultury činila 200 000,-
          Kč v programu obnovy kulturních památek. Restaurování zahrnovalo opravu
          velkého množství prasklin ve sklech, rozebrání a opravu olověných
          profilů, doplnění rozbitých skel a retuše původní sklomalby, včetně
          navazujících nosných a podpůrných konstrukcí.
          J.Záhora st.



          Kostel sv. Václava a Blažeje

          Kostel sv. Václava a Blažeje najdeme nedaleko dolní části náměstí T.G. Masaryka v děčínské městské části Děčín-střed. Kostel, jak dokazují archeologické vykopávky, stojí na místě původního gotického kostela snad z roku 1368, nově byl postaven v roce 1498 a zasvěcen sv. Václavovi, později byl přidán patronciát sv. Blažeje. Kostel byl na svou dobu velkou, zděnou gotickou stavbou, stával vně městského opevnění a stal se farním kostelem Děčína. Ve století 16. zde působili luteranští kazatelé, v kryptách pod oltářem se nacházely hroby Vartenberků a rytířů z Bünau, majitelů zámku a panství. V roce 1642 byl vypálen Švédy, ale již v roce 1650 opraven. Výzdoba byla přepracována v barokním stylu. Při velkém požáru v roce 1749 byl kostel zničen a s ním i všechny umělecké poklady. Od roku 1754 až do roku 1778 probíhala rekonstrukce. V období reforem Josefa II sloužil kostel jako skladiště. K rededikaci došlo až v roce 1878. Ačkoliv obnova kostela započala již v roce 1751, nedostatek finančních prostředků zabránil jeho znovuotevření. Nedokončená hrubá stavba tak sloužila co by skladiště a teprve od roku 1878 počal kostel opět sloužit svému účelu. Další velká rekonstrukce proběhla v roce1931. Od roku 1933 do roku 1938 sloužil kostel nově vzniklému jezuitskému klášteru, (teologickému konviktu – Jezuitský filosofický ústav) který k němu přiléhal, s kostelem byl spojen chodbou a kostel byl díky klášteru také vytápěn ústředním topením. Likvidace děčínské koleje se odehrála v noci z 13. na 14. dubna 1950 zásahem StB, a následně byl v tomto roce konvikt zrušen, studenti a profesoři byli internováni a od r. 1951 celý areál užívá policie ČR. 

          Architektonicky se jedná o třílodní stavbu s čtyřbokou věží a i přes pozdní přestavbu zde jasně převládají barokní prvky. V nikách po stranách průčelí najdeme sochy patronů sv. Václava a sv.Blažeje, náhrobní deska na jižní straně patří dle nápisu děkanovi Wilczekovi a je datována rokem 1771. Kostel má čtyřbokou věž, polygonálně ukončené kněžiště a obdélnou sakristi.Vlivem modernizace městské zástavby, byly ke kostelu postupně přistavěny kaple, které se nacházely původně na jiných místech. Barokní kaple Panny Marie Pomocné (1726) stávala původně na druhé straně ulice, kde byla součástí starého hřbitova a na své dnešní místo byla přestavěná v roce 1927. Stejně tak kaple sv.Anny, vestavěná k severní stěně kostela v roce 1939, stávala původně v nedaleké Anenské ulici. Interiér je rozdělen na tři relativně malé lodě s galerií v patře. Oltář byl zakoupen v sedmdesátých letech 19. století a pochází ze zbořeného kostela ve Vídni. Oltářní obraz namaloval rodák z Drážďan, dvorní malíř Anton Kern. Ukazuje Pannu Marii s dítětem, patrony sv. Václava a sv. Blažeje, a pod nimi hrad s městem Děčín. V roce 2000 byl oltářní obraz restaurován, díky místnímu administrátorovi P. Pavlu Procházkovi. Na jižní straně chrámu se od r. 1945 do doby opravy zachovaly pozůstatky války – bombardování města, se zřetelnými zásahy střepin ve fasádě.

          1.1.1975 byl kostel na 18 let pro opravy uzavřen.Teprve v devadesátých letech došlo k postupné rekonstrukci celého objektu, včetně elektroinstalace a zejména statického zajištění západní strany střešních krovů, které byly vytvořeny z masivní profilové oceli. Dne 28. září 1992 byl kostel znovuvysvěcen litoměřickým biskupem Mons. Josefem Kouklem a znovu se v něm začaly konat bohoslužby.


          Nejstarší dochovaná foto chrámu Povýšení sv. Kříže a sv. Václav a Blažej v Děčíně. Archiv a
          reprofoto Martin Davídek a Jan Záhora.


          Kostel svatého Vavřince (Nebočady)

          Architektura

          Barokní orientovaná stavba se dvěma vysokými věžemi ve vstupním průčelí. Údajně byl stavitelem kostela i Jan Blažej Santini-Aichel, ale vzhledem ke strohé stavbě kostela bez dynamizujících prvků je jeho účast nepravděpodobná.

          Interiér

          Oltářní obraz byl připisován Petru Brandlovi.

          Okolí kostela

          Barokní sousoší Navštívení Panny Marie z roku 1757, které původně stálo u silnice do Děčína, bylo ke kostelu přemístěno ve druhé polovině 20. století.

          Bohoslužby

          Bohoslužby se zde pravidelně již nekonají, do r. 2012 se konaly poutní mše svaté v presbytériu kostela, odděleným igelitovým závěsem.

          Varhany

          V r. 1712 byl vystavěn kostel (za faráře Franc. Thad. Matzke) a v r. 1719 zde postavil první varhany Tobias Franz Fleck ml. z České Kamenice. Obsahovaly jeden manuál se šesti rejstříky a pedál se dvěmi rejstříky. V následujících letech nástroj opravovali Franz Feller, Franz Mǖller a dva neznámí varhanáři. V roce 1892 byl majitelem děčínského Thunského panství vybrán varhanář Heinrich Schiffner (Cvikov, později Praha), který zde postavil jednomanuálový nástroj s pedálem, jedenácti rejstříky a mechanickou kuželkovou trakturou za 1767 zl. Na stavbě se podílel i budoucí varhanář Augustin Paštika.

          Kostel byl v administraci Farnosti Děčín I a v sedmdesátých letech jej převzal do materiální správy kaplan František Jirásek. Jeho prvotním úkolem bylo opravit střechu, což se podařilo, leč srážkovou vodou nasáklá konstrukce začala vysychat a při jednom přeletu vojenského letadla se zřítil vnitřní chrámový strop. (pozn.: V publikaci MUDr. Tomáše Horáka na str. 32 je chybně uveden spadlý strom). Zasažen byl i Schiffnerův nástroj na kůru, který byl posléze varhanářem Jiřím Jónem přetransferován do Rumburku, kostela svatého Vavřince v areálu rumburské Lorety. Do doby havárie bohoslužby doprovázela slečna Loutánová, bydlící na přilehlé nebočadské faře.

          Celý kostel obrovsky zchátral, vlastník po desetiletí nenalezl finanční prostředky na opravu a v r. 2017 převzal správu objektu zapsaný spolek "Pro kostely".

          Reference

          https://toolserver.org/~geohack/geohack.php?language=cs&pagename=Kostel_svat%C3%A9ho_Vav%C5%99ince_(Nebo%C4%8Dady)params=50.730833_N_14.190417_E_type:landmark

          Literatura

          Ivan Grisa: Umělecké památky Čech, svazek 2

          Tomáš Horák, MUDr; Varhany a varhanáři Děčínska a Šluknovska, vydání 1995.

          Jan Záhora st., Archiv farnosti Děčín I.

          Externí odkazy

          Kostel na www. hrady.cz (https://www.hrady.cz/?6441) Nebočady-Neschwitz

          (https://www.decin.estranky.cz/clanky/casti-mesta---historie/nebocadyneschwitz.html)

          Bacha! Chátráme...: Kostel sv. Vavřince v Nebočadech u Děčína

          (https://bachachatrame.blogspot.cz/2013/07/ kostel-sv-vavrince-v-nebocadech-u decina.html)

          Jan Záhora st., AD 2017