PODCAST: Urbi et orbi
Drazí bratři a sestry, Kristus vstal z mrtvých!
Dnes vyznáváme, že on, Pán našeho života, je "vzkříšení a život" světa (srov. J 11,25). Jsou Velikonoce, což znamená "přechod", protože v Ježíši se uskutečnil rozhodující přechod lidstva: přechod od smrti k životu, od hříchu k milosti, od strachu k důvěře, od opuštěnosti ke společenství. V něm, Pánu času a dějin, bych chtěl všem s radostí v srdci říci: Požehnané Velikonoce! Všem!
Kéž jsou pro každého z vás, drazí bratři a sestry, zvláště pro nemocné a chudé, pro starší lidi a pro ty, kdo procházejí zkouškami a únavou, přechodem od soužení k útěše. Nejsme sami: Ježíš, Živý, je s námi navždy. Ať se církev a svět radují, protože dnes už naše naděje nejsou rozbity o zeď smrti, ale Kristus nám otevřel cestu k životu. Ano, bratři a sestry, o Velikonocích se změnil osud světa a dnešní den, který se zároveň shoduje s nejpravděpodobnějším datem Kristova zmrtvýchvstání, se můžeme radovat z toho, že z čiré milosti slavíme nejdůležitější a nejkrásnější den dějin.
Kristus vstal z mrtvých, skutečně vstal, jak se hlásá ve východních církvích. Christòs anesti. To nám říká, že naděje není iluze, je to pravda! A že cesta lidstva od Velikonoc dál, poznamenaná nadějí, postupuje rychleji. První svědkové zmrtvýchvstání nám to ukazují na svém příkladu. Evangelia vyprávějí o tom, s jakým spěchem to o Velikonocích "ženy běžely oznámit učedníkům" (Mt 28,8). A poté, co Marie z Magdaly "běžela k Šimonu Petrovi" (J 20,2), Jan a sám Petr "běželi oba společně" (srov. v. 4), aby se dostali na místo, kde byl Ježíš pohřben. A když pak o velikonočním večeru potkali zmrtvýchvstalého na cestě do Emauz, oba učedníci se "bez meškání vydali na cestu" (L 24,33) a spěchali několik kilometrů do kopce a za tmy, pohnuti nezadržitelnou velikonoční radostí, která jim hořela v srdci (srov. v. 32). Stejná radost, pro kterou Petr na břehu Galilejského jezera při pohledu na zmrtvýchvstalého Ježíše nemohl zůstat s ostatními na lodi, ale okamžitě skočil do vody a brodil se rychle za ním (srov. J 21,7). O Velikonocích se zkrátka cesta zrychluje a stává se během, protože lidstvo vidí cíl své cesty, vidí smysl svého údělu, tedy Ježíše Krista, a je povoláno spěchat vstříc jemu, naději světa.
Pospíchejme také, abychom rostli na cestě vzájemné důvěry: důvěry mezi lidmi, mezi národy a zeměmi. Nechme se překvapit radostnou velikonoční zvěstí, světlem, které ozařuje temnotu a šero, v nichž se svět příliš často ocitá.
Pospěšme si překonat konflikty a rozdělení a otevřeme svá srdce těm, kteří to nejvíce potřebují. Pospíchejme po cestách míru a bratrství. Radujme se z konkrétních znamení naděje, která k nám přicházejí z mnoha zemí, počínaje těmi, které nabízejí pomoc a přijetí lidem prchajícím před válkou a chudobou.
Na cestě je však stále tolik kamenů úrazu, které činí náš spěch ke Zmrtvýchvstalému namáhavým a únavným. K němu se obracíme s prosbou: pomoz nám běžet k Tobě! Pomoz nám otevřít svá srdce!
Pomoz milovanému ukrajinskému lidu na cestě k míru a ruský lid zalij velikonočním světlem. Utěšuj raněné a ty, kdo ve válce ztratili své blízké, a dej, aby se zajatci mohli bezpečně vrátit ke svým rodinám. Otevři srdce celého mezinárodního společenství, aby se zasadilo o ukončení této války a všech konfliktů, které poskvrňují svět krví, počínaje Sýrií, která stále čeká na mír. Podpoř ty, kteří byli postiženi silným zemětřesením v Turecku a v Sýrii. Modleme se za ty, kdo ztratili rodinu a přátele a zůstali bez domova: kéž se jim dostane útěchy od Boha a pomoci od rodiny národů.
V tento den ti, Pane, svěřujeme město Jeruzalém, prvního svědka tvého vzkříšení. Vyjadřuji hluboké obavy nad útoky posledních dnů, které ohrožují nadějné klima důvěry a vzájemného respektu, nezbytné pro obnovení dialogu mezi Izraelci a Palestinci, aby ve Svatém městě a v celém regionu zavládl mír.
Pomoz, Pane, Libanonu, který stále hledá stabilitu a jednotu, aby překonal své rozpory a všichni jeho občané mohli spolupracovat pro společné dobro země.
Nezapomeň na drahý tuniský lid, zejména na mladé lidi a ty, kteří trpí sociálními a ekonomickými problémy, aby neztráceli naději a společně budovali budoucnost míru a bratrství.
Obrať svůj pohled na Haiti, které již několik let trpí vážnou sociálně-politickou a humanitární krizí, a podpoř úsilí politických aktérů a mezinárodního společenství o nalezení definitivního řešení mnoha problémů, které trápí toto tolik sužované obyvatelstvo.
Upevni mírové a usmiřovací procesy v Etiopii a Jižním Súdánu a zastav násilí v Demokratické republice Kongo.
Podpoř, Pane, křesťanská společenství, která dnes slaví Velikonoce za zvláštních okolností, jako například v Nikaragui a Eritreji, a pamatuj na všechny, kterým je bráněno svobodně a veřejně vyznávat svou víru. Utěš oběti mezinárodního terorismu, zejména v Burkině Faso, Mali, Mosambiku a Nigérii.
Pomoz Myanmaru kráčet cestou míru a dopřej osvícení srdcím odpovědných osob, aby mučení Rohingové nalezli spravedlnost.
Utěšuj uprchlíky, deportované, politické vězně a migranty, zejména ty nejzranitelnější, stejně jako všechny, kdo trpí hladem, chudobou a zhoubnými důsledky obchodu s drogami, lidmi a všemi formami otroctví. Inspiruj, Bože, vůdce národů, aby žádný muž nebo žena nebyli diskriminováni a aby nebyla pošlapávána jejich důstojnost; aby při plném respektování lidských práv a demokracie byly uzdraveny tyto sociální pohromy, aby bylo vždy usilováno o společné dobro občanů a aby byla zaručena bezpečnost a nezbytné podmínky pro dialog a mírové soužití.
Bratři, sestry, objevme i my znovu touhu po cestě, zrychleme tep naděje, předjímejme krásu nebe! Čerpejme dnes energii k cestě vpřed v dobru, které nezklame. A jestliže, jak napsal jeden dávný církevní otec, "největším hříchem je nevěřit v energii vzkříšení" (sv. Izák z Ninive, Sermones ascetici, I, 5), věřme dnes: "Ano, jsme si jisti: Kristus skutečně vstal z mrtvých" (Sekvence). Věříme v Tebe, Pane Ježíši, věříme, že s Tebou se znovu rodí naděje, cesta pokračuje. Ty, Pane života, povzbuzuj naše cesty a opakuj nám jako učedníkům o velikonočním večeru: "Pokoj vám!" (J 20,19.21). Pokoj vám! Pokoj vám!