Papež reformuje „ústavu“ městského státu Vatikán

14.05.2023

Papež František vydává nový základní zákon, který má nahradit ústavu z roku 2000, "aby odpovídal potřebám doby" a aby mezinárodní závazky přijaté Svatým stolcem byly platné i pro tento stát. Rozšiřuje se papežská komise, která se nyní bude skládat nejen z kardinálů: účastnit se jí budou moci i laici a laičky. Počítá se rovněž s přísnější regulací rozpočtu a bilance.

Salvatore Cernuzio – Vatican News

S cílem "reagovat na potřeby doby a uvést do praxe" situace vyplývající z mezinárodních závazků přijatých Apoštolským stolcem "s obnovenými nároky, které takový specifický aspekt vyžaduje", vydal papež dnes, 13. května, na památku Panny Marie Fatimské, nový základní zákon pro Městský stát Vatikán. František tak obnovil "ústavu" vatikánského státu, která nahradila předchozí z 26. listopadu 2000, vydanou svatým Janem Pavlem II., která svého času vystřídala tu vydanou 7. června 1929 Piem XI.

Jde tedy o novou reformu, která zapadá do rámce četných reforem vypracovaných během těchto deseti let pontifikátu. Zákon ve skutečnosti přebírá a doplňuje již vydané aktualizace předpisů a institucionální profily zprovozněné ve vatikánském státě reformou zákona o pramenech práva, zákona o státní správě a zákona o soudnictví.

Stejně jako v "ústavě" z roku 2000 papež potvrzuje "plnost vládní moci" papeže, "která zahrnuje moc zákonodárnou, výkonnou a soudní". Potvrzuje se také "výjimečnost a autonomie vatikánského právního systému", odlišného od právního systému římské kurie, a jurisdikce státu nad extrateritoriálními oblastmi, respektive "výkon jakékoli následné moci na území, vymezeném Lateránskou smlouvou, a v budovách a oblastech, kde působí státní instituce nebo instituce Svatého stolce a kde platí osobní a funkční záruky, včetně imunity, podle mezinárodního práva".

Papež rovněž potvrzuje zákonodárnou funkci Papežské komise pro Městský stát Vatikán, která se dosud skládala z kardinála předsedy (který je zároveň předsedou governatorátu) a dalších kardinálů. S novým základním zákonem, což je jedna z novinek, tomu tak nebude: kromě kardinálů budou členy komise také další členové jmenovaní papežem na pětileté období. Práce v komisi se tedy budou moci účastnit i laici a laičky.

Další významná novinka se týká přísnější a podrobnější úpravy rozpočtu a bilance, kterou papežská komise každoročně projednává "v souladu s pravidly účetnictví" a "s akty, které mají platnost zákona". Komise projednává tříletý finanční plán a předkládá "tyto akty přímo ke schválení papeži". Rozpočet musí zajistit "rovnováhu" příjmů a výdajů a musí se řídit zásadami jasnosti, transparentnosti a spravedlnosti".