Papež vyzývá k revitalizaci demokracie: nepřihlížet k tomu, jak elity budují světový řád

20.08.2019

Svatý otec napsal předmluvu ke knize, představující činnost a smysl asociací, zvaných lidová či alternativní hnutí, kterým věnuje pozornost již od počátku svého pontifikátu. Jde o tisíce různorodých skupin, zejména z Latinské Ameriky, jež jsou na rozdíl od takzvaných nevládních a neziskových organizací skutečným výrazem osobní iniciativy, zrozené "zdola" a bez finančního pojiva.

Knihu vydala španělsky ve Vatikánském knižním nakladatelství Papežská komise pro Latinskou Ameriku pod názvem "Vpád lidových hnutí" s podtitulkem "Rerum novarum naší doby", odkazujícímu k názvu první sociální encykliky (La irrupción de los Movimientos populares, "Rerum novarum" de nuestro tempo , LEV 2019). V redakci Guzmána Carriquirry Lecoura a Gianniho La Bella tak vycházejí hlavní promluvy papeže a představitelů těchto hnutí, jež zazněly na Světových setkáních lidových hnutí, z nichž první se konalo před pěti lety ve Vatikánu.

Papež František začíná svoji předmluvu tvrzením, že "ti, kdo žijí na teritoriálních a existenčních periferiích nejsou pouhým sektorem populace, ke kterému je církev poslána", nýbrž "semenem hořčičného zrnka, které vyroste a přinese mnohé plody" (Promluva ke hnutím alternativní ekonomiky, 10. 7. 2015 v Santa Cruz, Bolívie), protože jsou "pákou velké sociální transformace". Nejsou totiž "pasivními aktéry či adresáty sociální podpory, kteří se mají spokojit pohledem na to, jak elity nastolují světový řád", nýbrž "pravými protagonisty a činiteli budoucnosti lidského rodu", jejichž "pacifistická rebélie" se těší papežově podpoře.

František spatřuje v artikulaci těchto hnutí sociální paradigma kultury setkání, totiž onen "mnohostěn", na který ve stopách encykliky Benedikta XVI. Caritas in veritate (č.57) poukazuje ve svojí apoštolské exhortaci Evangelii gaudium (č.236). Pluralita těchto hnutí, jejichž zkušenosti z boje za spravedlnost podává zmíněná kniha, je podle papeže "velkou sociální alternativou, voláním z hloubi, znamením odporu a nadějí v možnost změny". Vzhledem ke způsobu, kterým tato hnutí svojí prací a utrpením odporují dominantnímu modelu tyranie peněz, jsou podle Františka jakýmisi "strážními hlídkami, jež uprostřed noci s nadějí vyhlížejí lepší budoucnost."

"Doba, v níž žijeme - píše papež - se vyznačuje v dějinách dosud nevídaným scénářem, který se snažím popisovat obratem, že »dnes neprožíváme epochu změn, nýbrž změnu epochy« (Promluva na sněmu Italském církevním sněmu, 10. 11. 2015). Jedním z nejvíce zjevných projevů této změny je nadnárodní krize liberální demokracie, která je výsledkem lidské a antropologické transformace a produktem globalizace lhostejnosti, o níž jsem vícekrát mluvil a která zplodila »nový idol« strachu a bezpečnosti."

"V této době - pokračuje papež František - mohou být lidová hnutí zdrojem mravní energie potřebné k revitalizaci našich stále více pokulhávajících a ohrožovaných demokracií." V globální společnosti, kterou "poškozuje ekonomika, vzdalující se stále více od etiky", mohou být "protilékem na populismus i politickou pompéznost", poněvadž probouzejí občanskou účast, vnímavost a náklonnost. "Lidová hnutí jsou výrazem toho, jak se »síla nás« staví proti »egoistické antikultuře«.

Svatý otec závěrem svojí knižní předmluvy zdůrazňuje lidskou práci jako jedno z nezadatelných práv, které je třeba přiznat každému člověku. Tváří v tvář úchylkám neoliberalismu, jež člověka v jeho činorodosti utiskují a dusí, František podněcuje k "novému humanismu, který učiní přítrž citovému analfabetismu a progresivnímu zatemňování jak kultury, tak pojmu obecného dobra."

(mig)