Papež František: Nikdy neurážejme rodiče

19.09.2018

Po prvních třech přikázáních Desatera, která určují náš vztah k Bohu, se při dnešní audienci věnoval papež František čtvrtému přikázání: Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl a dobře ti bylo na zemi. Vysvětlil, že i přestože si zkušenost z dětství, která může být někdy negativní, neseme po celý život, díky Boží milosti můžeme svůj život naplnit světlem a najít smíření se svým životem. V závěru zmínil Svatý otec Veronicu Antalovou, která bude blahořečena tuto sobotu 22. září v rumunském městě Neampţ.

Foto: Tiskové středisko Svatého stolce

Ctít rodiče znamená uznat jejich hodnotu

Po přečtení úryvku z listu Efezským (Ef 6, 1-4), kde sv. Pavel povzbuzuje k rodičovské úctě, se papež František zamyslel nad významem slov Cti otce svého i matku svou: "Co znamená tato úcta? V hebrejštině toto slovo vyjadřuje slávu, hodnotu, doslova ´tíhu´, konzistenci reality. ´Ctít´ tedy znamená uznat tuto hodnotu."

Z Písma vyplývá, že uctívat Boha je uznáním Jeho existence, že počítáme s Jeho přítomností. To se vyjadřuje pomocí různých obřadů, ale především tím, že dáme Bohu správné místo ve vlastním životě. "Ctít otce a matku tedy znamená uznat jejich význam konkrétními gesty, které vyjadřují naši oddanost, náklonnost a péči. Ale nejde jen o to...," pokračoval papež František.

Čtvrté přikázání nám dává zaslíbení dlouhého života

Čtvrté přikázání, oproti ostatním, již v sobě obsahuje výsledek našeho snažení: "Cti svého otce i matku, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, abys byl dlouho živ a dobře se ti vedlo na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh." (Dt 5,16). Ctít rodiče nám tedy dává zaslíbení dlouhé a šťastného života, slovo "štěstí" najdeme v Desateru pouze ve spojení s rodiči.

Naše dětství je jako nesmazatelný inkoust

"Tato mnohaletá moudrost nám ukazuje to, co lidské vědy dokázaly odhalit ani ne před sto lety, tj. že otisky dětství ovlivňují celý náš další život," pokračoval dále papež ve svém zamyšlení. Často velmi snadno poznáme, zda člověk vyrůstal ve zdravém a vyváženém prostředí nebo zda jeho dětství bylo poznamenané negativními zkušenostmi, jako je opuštěnost či násilí. "Naše dětství je tak trochu jako nesmazatelný inkoust, proniká do našeho způsobu života, i když se snažíme rány z dětství skrýt,"uvedl dále papež František.

I když rodiče nejsou perfektní, děti můžou být šťastné

"Ale čtvrté přikázání nám říká ještě více. Nemluví o dobrotě rodičů, nepožaduje perfektní otce a matky. Hovoří o jednání dětí, bez ohledu na zásluhy rodičů a říká jednu výjimečnou a osvobozující věc: i když tvoji rodiče nejsou dobří a ne všichni mohli prožít klidné dětství, všechny děti můžou být šťastné, protože dosažení plnosti života a štěstí záleží na správné vděčnosti k těm, kteří nám dali život," vysvětlil Svatý otec.

I přes bolest dětství lze naplnit život světlem jako mnozí svatí

Hodně mladých prožilo v dětství bolest, ale mnozí dokázali svůj život naplnit světlem a díky Ježíši našli smíření se svým životem. Patří mezi ně také mnoho těch, kteří již byli církví prohlášeni za svaté. Např.bl. Nunzio Sulprizio, který bude za měsíc svatořečen, zemřel velmi mladý, ale smířený s veškerou bolestí; sv. Kamil de Lellis, který i přes své neuspořádané dětství dokázal vybudovat život naplněný láskou a službou; sv. Josefína Bakhita, která vyrostla v otroctví; bl. Karel Gnocchi, chudý sirotek; nebo i sám sv. Jan Pavel II., jehož dětství bylo poznamenané úmrtím jeho maminky.

Vždy je čas najít k rodičům cestu zpět

"Ať již člověk přichází s jakoukoliv historií, toto přikázání mu ukazuje směr, který vede ke Kristu: v Něm nacházíme pravého Otce, který nám nabízí znovuzrození z Ducha," řekl papež František a dále pokračoval: "Naše zranění se můžou stát potenciálem, když díky milosti objevíme, že pravou záhadou již není ´proč?´, ale ´pro koho?´, pro koho se mi toto stalo." Tak i naše smutná a bolestivá zkušenost se ve světle lásky může proměnit a stát se pro druhé zdrojem záchrany.

"Takže můžeme začít ctít naše rodiče se svobodou dospělých dětí a s milosrdným přijetím jejich hranic,"uvedl papež a spontánně dodal: "Ctěme rodiče, dali nám život! Pokud ses od svých rodičů oddálil, vynalož úsilí a vrať se, vrať se k nim; možná jsou již staří... Dali ti život."

Nikdy nesmíme urážet rodiče druhých

"A další věcí je, že máme špatný zvyk říkat škaredé věci a taky sprostá slova... Prosím vás, nikdy, nikdy, nikdy neurážejme rodiče druhých. Nikdy! Nikdy se nesmí urážet maminka, ani tatínek. Nikdy!," apeloval papež František a vybídl, abychom si vzali předsevzetí: "ode dneška nebudu nikdy urážet ničí maminku ani tatínka. Dali jim život! A nesmí se urážet."

"Tento úžasný život nám byl nabídnut, nikoliv vnucen: narodit se znovu v Kristu je milost, kterou je třeba svobodně přijmout. Křest je pokladem, ve kterém jsme díky působení Ducha Svatého získali jediného Otce, kterým je náš nebeský Otec," zakončil papež František svoji katechezi o čtvrtém přikázání.

Papež vzdal díky Veronice Antalové, která bude tuto sobotu blahořečena

Před modlitbou Anděl Páně přiblížil Svatý otec Veronicu Antalovou, která bude blahořečena tuto sobotu 22. září v rumunském městě Neampţ. Byla to členka Sekulárního františkánského řádu zabita kvůli své víře v roce 1958. "Vzdejme díky Bohu za tuto odvážnou ženu, která položila svůj vlastní život jako svědek pravé lásky k Bohu a bratřím," dodal papež.

Mezi přítomnými na Svatopetrském náměstí byl také na národní pouti Ordinariát ozbrojených sil a ozbrojených sborů Slovenské republiky pod vedením svého biskupa a ordináře slovenského vojenského ordinariátu Mons. Františka Rábka.

(Zdroj: Tiskové středisko Svatého stolce)