Jan Pavel II. měl vnitřní jistotu o tom, kdo ho chce zlikvidovat

13.05.2021

Profesor filozofické antropologie Stanisław Grygiel, patřil mezi nejbližší přátele Karola Wojtyły. Seznámili se v době studií, budoucí papež byl totiž vedoucím jeho doktorské práce na téma "Rekonstrukce etiky J. P. Sartra", obhájené v roce 1965, a jejich přátelství dále posílil Grygielův příchod do Říma v roce 1980, kde posléze přednášel na papežských univerzitách. Spoluzakládal a dlouho vedl časopis "Il Nuovo Areopago", je členem redakce francouzské verze časopisu Communio, členem polské a argentinské filosofické společnosti a vídeňské Akademie věd a umění (Academia Scientiarum et Artium Europea).

Polský jezuita Łukasz Sośniak se vypravil za profesorem Grygielem do jeho bytu pod Vatikánskými hradbami, aby s ním oživil vzpomínky na události před 40 lety. Mnohokrát měl příležitost mluvit s Janem Pavlem II. o útoku na jeho život. "Když o tom vyprávěl, zdálo se mi, že jsem nejblíže jeho svatosti. Vnímal ten útok stejně, jako všechno ostatní, čím se zabýval, ve světle aktu stvoření, ve světle Lásky utvářející člověka k Lásce. Dovolovalo mu to vnímat Boží lásku v tom, co ho potkalo, říká pro Vatikánský rozhlas prof. Grygiel. Zdůrazňuje, že papež neměl z atentátu žádné trauma a nepociťoval nevraživou vůči Ali Agcovi, kterému ihned odpustil. Dodává také, že Jan Pavel II. očekával útok na svou osobu od samého počátku svého pontifikátu:

"Papež byl od počátku přesvědčený, že ho čeká atentát. V roce 1979 jsem se účastnil mše, kterou sloužil na polském vojenském hřbitově na Monte Cassinu. Během liturgie přistoupil jakýsi muž k Giuliovi Andreottimu, který klečel blízko oltáře a předal mu nějaký lístek. Tento tehdejší italský premiér jej přečetl a schoval do kapse. Po mši jsem se dozvěděl, že policie zneškodnila člověka, který se prodíral směrem k oltáři s nožem. Téhož jde jsem pak se Svatým otcem večeřel. Připomněl jsem mu pokus o útok. Papež na ta slova zmlkl, zaklepal prstem o stůl a řekl: «tak vidíš, už mě hledají...». Pochopil jsem z toho, že si uvědomuje, co mu hrozí. Byl s tím však hluboce smířený, v tomto smyslu chápal svůj život jako oběť."

13. května 1981 hostoval profesor Stanisław Grygiel na univerzitě v Madridu. Byl tam se svou manželkou a měl pronést přednášku na téma antropologie Jana Pavla II. O atentátu na život svého přítele se dozvěděl bezprostředně před jejím zahájením. Se stovkami shromážděných studentů spontánně odrecitoval Otče náš za jeho záchranu. Přesto přiznává, že se nemohl zbavit dojmu, že s ním Bůh naložil až příliš krutě. Se svými pochybami se svěřil také Janu Pavlu II. při jednom z prvních setkání po útoku.

"Několik měsíců po útoky Aliho Agcy jsem mu řekl: «Víte, za tím útokem je nějaká velká věc prozřetelnosti. Pán Bůh to dopustil z nějakého důvodu, ale zdá se mi, že s vámi Bůh naložil až příliš krutě, užil vás jako nástroj.»Papež se na chvíli zamyslel a pak odpověděl: «Víš, není nic krásnějšího, než být nástrojem v Božích rukou, zejména pro kněze...» Svěřil se Bohu natolik, že byl připraven přijmout i takovou smrt. Byl přesvědčen, že v Božích záměrech má všechno svůj velký smysl a že to tedy poslouží nějakému velkému dobru."

Novináři se opakovaně ptali prof. Stanisława Grygiela, kdo dle jeho mínění stojí za pokusem o vraždu Jana Pavla II. První otázky toho druhu slyšel hned v Madridu, v den atentátu. «Vyhýbal jsem se jednoznačné odpovědi. Vždycky jsem říkal, že za útokem byl ten, kdo z něho mohl mít užitek,» říká profesor, který po několika letech sám položil tuto otázku Janu Pavlu II. Papež odpověděl: «stačí si přečíst dopisy, které mi Ağca píše, abychom věděli, kdo za tím stojí...». Dál jsem se neptal, bylo by příliš indiskrétní vyzvídat, co píše Ağca. Mohl jsem se pouze domýšlet». Podobnou odpověď mu dal tehdejší šéf štábu italské armády. «Řekl, že je zřejmé, kdo stál za útokem, ale že na to bohužel nemá tvrdé důkazy» - říká Stanisław Grygiel.

(job)