Dva olympijské příběhy o přátelství vítězícím nad rivalitou

01.08.2021

Sportovní kolbiště nemusí být jen prostorem rivality a vypjatých výkonů jednotlivců. Jak v týmových disciplínách tak v individuálních najdeme příběhy přátelství, které přerostly společné nadšení pro sport, a to nejen v rámci jednoho týmu, ale také mezi konkurenty. Pasquale Teoli, správce populárního italského youtubového kanálu Kruhy slávy (Cerchi di gloria), nám připomene dva příběhy z Berlínské olympiády 1936 , jejichž hluboké lidství převážilo nad tragikou osudů, poznamenaných nadcházející světovou válkou.

"Jsme ve finále skoku o tyči. V soutěži zůstali tři atleti. Zlato získal Američan, za ním se umístili dva závodníci, oba Japonci. V roce 1936 nemohli získat oba stříbrnou medaili, a tak byli požádáni o další kolo, které by určilo druhé a třetí místo. Shuhei Nishida i Sueo Oe odmítli, protože nechtěli soutěžit proti sobě poté, co se umístili stejně. Porota pak na základě počtu skoků přisoudila stříbro Nishidovi a bronz Oemu. Po návratu do Japonska se oba sportovci vydali ke klenotníkovi a nechali medaile rozříznout na polovinu, aby je bylo možné spojit a vytvořit dvě napůl stříbrné a napůl bronzové. Sueo Oe padl na konci roku 1941 v druhé světové válce a Nishida si později obě medaile ponechal. Oeova medaile je dodnes vystavena v jednom z nejvýznamnějších sportovních muzeí na světě a je unikátem v historii olympijských her."

Druhý příběh z předválečné olympiády vypráví o přátelství, které se zrodilo během těchto klání.

"Ano, zatímco tito Japonci byli přáteli už při příjezdu do Berlína, hrdinové druhého příběhu nikoli. Dva známí sportovci, Němec Luz Long a zejména Američan Jess Owens, který se svými čtyřmi zlatými medailemi z různých disciplín zapsal do historie olympijských her. Ve skoku do dálky měl však Owens tentokrát překvapivě velké potíže. Při kvalifikaci se až napotřetí vyhnul vyřazení po dvou anulovaných skocích. Long, který byl jeho soupeřem, pochopil, že jeho potíže spočívají ve špatném rozběhu. Přišel za ním a poradil mu, aby začínal z větší vzdálenosti. Díky této radě se Owensovi podařilo postoupit do finále, kde nakonec získal zlato právě před Longem. Oba se spřátelili a během závodu se vzájemně podporovali. Vzniklo pouto přátelství ve své době zdánlivě nemožné: na jedné straně Luz Long, Němec a atlet, který symbolizoval árijskou rasu, a na druhé Afroameričan Jess Owens. Také kvůli tomuto přítelství byl Long poslán bojovat do první linie ve světové válce, kde v roce 1943 zemřel. Po celou dobu nicméně udržovali Long s Owensem korespondenci. V jednom z těchto dopisů, krátce poté, co se dozvěděl, že se stal otcem, Long napsal: "Mé srdce mi říká, že toto je možná poslední dopis, který Ti píšu. Pokud tomu tak bude, prosím tě, aby ses po skončení tohoto konfliktu vydal do Německa. Jdi za mým synem a řekni mu, že ani válka nedokázala zlomit naše přátelství. Tvůj bratr Luz'. Německý sportovec zemřel krátce poté v sicilské Gele. Po letech se Jess Owens setkal s Longovým synem, dokonce se zúčastnil jeho svatby. A objal ho stejně jako před lety jeho otce."

(job)